Klub kaktusářů Rokycany




Historie klubu

Vznik Rokycanských kaktusářů

V říjnu 1963 dva kaktusáři šli na schůzi ODK (Okresní dům kultury) v Rokycanech, kde přednesli svůj návrh.
Výborová schůze ODK 18.12.1963 rozhodla, že ODK vezme nový kroužek na vědomí.
Tak uvádí kronika klubu kaktusářů Rokycany



Čerpáno z jubilejního sborníku 1964-1984 vydaného ODK Rokycany 1984



Karel Mařík - Ohlédnutí (subjektivní)

Nemohu se detailně zabývat starší historií kaktusaření v Rokycanech, protože podklady žádné neexistují a těžko se dnes dopátrat nějakých údajů, které by nám, byť jen v náznacích podaly nějaké informace o lidech stejně postižených jako my, ale žijících před více jak sto lety.

Je nanejvýš pravděpodobné, že kaktusy byly v zámeckých sklenících na Březině a ve Zbiroze. A díky velké migraci obyvatelstva ve druhé polovině minulého století se kaktusy objevily i za okny hornických kolonií v Mirošově, v chalupách Strosbergóvých hutníků v Holoubkově, Strašicích a na Zbirožsku. Jistě nebyly neznámými sklářům a havířům na Radnicku a v Břasích. Všude tam totiž, díky jednak otevírání dolů a zintensivnění hutní výroby (viz "Král železnic") nastal značný přesun pracovních sil z Německa, kde kaktusy (rozuměj hlavně echinopy a filokaktusy) byly již vcelku běžným dekorem nejen středních, ale i chudších vrstev obyvatelstva.

V meziválečném období a vlastně až do šedesátých let byla nejbližší a také nejrozsáhlejší sbírka kaktusů u Karla Šimice ve Starém Plzenci. Sbírka, jejímž základem byly Fričovy importy, okouzlovala, návštěvníky ještě i po majitelově smrti v šedesátých letech, kdy tuto převzala do péče sestra zemřelého. Ještě dnes jsou mezi námi kaktusáři, kteří se mohou pochlubit rostlinou od pana Šimice. Ve Zbirose byla (a ještě dosud je) menší obchodní sbírka v zahradnictví na "Františku". Tolik tedy ke kaktusaření v minulosti dávnější a nyní ke kaktusářství organizovanému v minulosti nedávné. Jak to vlastně

Začátkem šedesátých let kaktusařil v Rokycanech př. Sloup, dále přátelé Štochl, Hanžlík, Palička. Kromě přítele Sloupa, který byl členem KK v Praze, byli ostatní "divočáci". Ze Sokolova se přistěhoval př. Dr. Vacovský a já se přistěhoval z Plzně. Byl jsem organizován v kroužku kaktusářů při přírodovědecké fakultě KU v Praze Jinak jsem inklinoval i k Liberci, jednak tam máme příbuzné a jednak jsem se zhlédl ve sbírce př. Jelínka, od kterého jsem prostřednictvím příbuzenstva dostal neobvyklý, leč pro mne nádherný svatební dar - krabici od margarinu plnou kaktusů. Ale to jsem trochu odbočil. V té době se zakládal kaktusářský kroužek při botanické zahradě v Plzni, jehož jsme se vlastně stali spoluzakladateli. Ale dojíždění do Plzně bylo tak trochu z ruky, slovo dalo slovo a zrodil se nápad - což založit kroužek v Rokycanech. Budiž zde zvěčněno, že nehynoucí, zásluhu na založeni této instituce měl př. Palička, který a jakýmsi přípravným výborem, který se později stal faktickým tříčlenným výbore® (Sloup a já) dosáhl toho, že nás pod svá ochranná křídla přijal ODK Rokycany a to se stalo právě před dvaceti lety, tedy na podzim r. 1964. K zakládajícím členům slušno dále jmenovat přátele Dr. Vacovského, Štochla, Hanžlíka, Heindla, Dr. Pillmanna, Dr. Břehovského, Benetku, Krásného, Vančuru a Cafourka. Schůze, se konaly vždy první pátek v měsíci a byly to schůzky zcela neformální, finanční prostředky nebyly žádné, přednášky jsme si dělali sami. Měli jsme vždy radost z toho, když jsme mohli udělat radost tomu druhému, to snad přetrvává i v současnosti.

Na první výstavu jsme se zmohli v červnu 1966, za přispění zahradnictví rokycanských komunálních služeb jsme ji instalovali v koridoru Střelnice. Tato výstava nám pomohla získat příliv nových členů a tím i rozšíření výboru o př. Štochla a Krásného. V tomto roce se uskutečnil i prvý zájezd a to do Prahy - Bohnic a k př. Košatovi. V následujících letech bylo podniknuto několik zájezdů do Chlumu sv.Máří k panu Michlovi - to byla sbírka, na kterou se nezapomíná. Pak jsme si i v zájezdech trochu zalenošili a další se uskutečnil až 6. - 7/6 1970. Jeli jsme autobusem do Dřís př. Rektoříkovi, dále do Liberce za př. Jelínkem a Karpašem. Druhý den zlákáni televizním šotem, jsme navštívili sbírku p. Moravce - stodolu skleník - plnou "psíků" moc jsme pak televizi nechválili.

V r. 1971 jsme podnikli výpad na severozápad a navštívili jsme sbírky kadaňských kaktusářu ve společném skleníku, dále v Ostrově n.O. sbírku př. Donta, v Nové Roli pak sbírky př. Kalivody a Sermolakiho. Druhý den jsme poctili návštěvou přátele Černého, Hrdličku a Vaňka v Plané u Mar. Lázní, skončili jsme v Sokolově u př. Janouška.

Dne 25/6 1971 došlo asi k první kaktusářské svatbě v naší republice - Vlasta Mucková a Jarda Šnebergr, oba z naší ZO, dali svoje sbírky v jednu.

V tomto roce jsme zavedli mikulášská posezení s tombolou a nadílkou.

V roce dalším, tj. 1972 - 10. - 11/6 se uskutečnil zájezd do Ústi n.L. k přátelům Fingerhutovi, Čaníkovi, Hiekischovi. Druhý den jsme navštívili Teplice a v nich sbírky prof. Ecka a Pulce. Dále v Duchcově př. Ghouru a v Jeníkově př. Dlouhého. Na tomto zájezdu se projevil př. Vacovský jako "otesánek", jím zkonzumované tři večeře hovoří za vše.

Tento rok převsala naše ZO patronát nad pionýrským kaktusářským kroužkem v ZDŠ Jižní předměstí.

Rok 1973 přinesl serii článků a fotografií nejen v našem, ale i v zahraničním tisku o tehdy třináctiletém Vaškovi Koželuhovi z Dýšiné a jeho kaktusářských úspěších.

Vrcholným zážitkem toho roku byla pro nás návštěva a přednáška významného severoamerického kaktasáře Denice Cowpera.

Zájezd jsme směrovali tentokrát do jižních Čech, jmenovitě do Písku na výstavu tamních kaktusářů, déle jsme navštívili sbírku Dr. Dvořáka. Dvouhodinová anabaze po Táboře ‚nakonec úspěšně skončila ve Skleníku př. Lexy, závěrečnou návštěvou tohoto dne byla sbírka př. Kobylky v Sezimově Ústi. Po přetrpělé noci, kdy došlo ke změně protokolu - od této noci se za vykání neplatí kávou s rumem, ale becherovkou, jsme se vydali na Hlubokou do tamější komunální sbírky, kterou vzorně pečoval Ing. Malík. Poslední zastávkou byly České Budějovice, kde se nám průvodcem stal jednatel tamního kroužku př. Vondrouš.

V r. 1974 jsme svojí pozornost obrátili do východních Čech a navštívili př. Sklenáře v Robousech, výstavu Žireč 74, v Hradci Králové př. Hanuše a Kohouta, končili jsme v Cirkvici návštěvou u př. Koláčka. Zajímavostí zájezdu kromě cen u př. Koláčka bylo zaspání novo- a prvo- otce př. Palkosky, který tedy zájezd neabsolvoval.

V tomto roce navštívil některé naše sbírky sovětský kaktusář př. Mrinskij.

Během celého roku probíhala akce "Návštěvy a kontroly sbírek", kterou prováděl přítel Nobilis spolu se mnou. Toto konání mělo za cíl zjistit stav sbírek pěstitelů naší ZO a tyto dokumentovat i fotograficky* Na. závěr byla zpracována i písemná správa.

V r. 1975 jsme si zavedli rubriku "Jak to dělám já", kde postupně každý člen našeho kroužku seznamoval své přátele na členských schůzích s úspěchy i neúspěchy svého kaktusářského konání. Započali jsme i s vydáváním občasníku "Kořenovka", který vychází dosud. Zájezd toho roku mířil až za hraníce naší vlasti, jmenovitě do NDR k př. Haudemu, kde jsme tedy "zírali", velmi se nám líbila i sbírka kaktusáře-nestora v NDR p. Mathese. Přenocovali jsme v Děčíně. Výstava tamních kaktusářů byla zvládnuta poměrně rychle, rovněž tak i tři sbírky děčínských, až. ve čtvrté u př. Havelky nastaly ty správné nákupní kaktusářské orgie. Zpáteční cesta byla ve znamení: př. Šiška - Endiaron.

V tomto roce začala slavná historie dnes již tradičních kaktusářských sympozií, každoročně se opakujících v kouzelném prostředí Šumavy. Na mikulášském posezení jsme uspořádali anonymní anketu k práci výboru a k návrhům další práce naší ZO.

V r. 1976 se pro rekonstrukci sálu ODK nekonala výstava kaktusů (jediná absence od r. 1966). Zájezd se konal a to na jižní Moravu - první zastávkou zde byla maxisbírka př. Hladkého v Dobřínsku. Večer jsme navšívili vinný sklípek ve Višňové - to bylo domácí uzené a to vínko ... Druhý den jsme navštívili zámek v Moravském Krumlově, kde je umístěna "Slovanská epopej" Alfonse Muchy. No a potom směr Brno - pěkné sbírky př. Harašty a Odehnala.

V r. 1977 - znovu zájezd do NDR - př. Haude, Mathes a Wagner, druhý den př. Vajgl v Děčíně a jedna sbírka v Terezíně. Na podzim po zániku samostatného Svazu českých kaktusářů došlo ke včlenění naši ZO do ČOZS v Rokycanech. Zemřel jeden ze zakládajících členů našeho kroužku př. Václav Benetka.

Vr. 1978 - zájezd byl uskutečněn čtyřmi osobními auty opět do NDR, trochu jsem zpestřil zpáteční cestu, neboť mně došel benzin. Uskutečnila se první srdečná akce s ČOZS - výstava růží a kaktusů ve Svojkovicích. Sympozium tohoto roku se mimořádně nekonalo na Kaiserhofu, ale v chatě KOVOHUTÍ na Špičáku, kterou obětavě zajistil náš hospodář př. Štochl Dne 17. listopadu 1978 nás postihla velká ztráta - zemřel př. Jenda Sloup, zakladatel a dlouholetý předseda naší organizace.

Vr. 1979 na výstavě jsme poprvé zavedli tombolu - plně se osvědčila. Zájezd se konal v "koloně" - autobus np. FAVORIT a dvě osobní auta, směr za kaktusáři v Sokolově, Ostrově a Plané. Nejvíce na nás zapůsobil př. Mužik ve Františkových Lázních, jednak svojí sbírkou, ale hlavně svojí skromnou, pohostinnou a milou povahou, tak odlišnou od mnoha jiných, komerčně zaměřených kaktusářů.

V r. 1980 zájezd směrován do jižních Čech - Strakonice (př. Petlička), Písek (výstava), Vodňany (nocleh), druhý den Hluboká (př. Vaněček, Ing. Malík), Suché Vrbné. Všeobecně konstatováno,- že šlo o jeden z nejzdařilejších zájezdů. Sympozium tohoto roku bylo prvně ve znamení chutného pašíka, o jehož zpracování se vynikajícím způsobem postaral klarinetista př. Brynda se svým kolektivem. Takže kromě již tradiční žiletkové polévky "nebožtíka Vavrouška", kterou rok co rok mistrovsky připravuje př. Dr. Vacovský, přibyla další, dnes jíž rovněž tradiční krmě. Uvědomujeme si vůbec, za co všechno vděčíme skromnému a obětavérnu př. Mirošovskému, který každý rok zajišťuje sympoziové prostory?

Rok 1981 - protože jsme si na tento rok vymysleli výstavu netradiční - "kaktusáři a jejich koníčky", museli jsme zajistit nejen nové plakáty, ale i vitríny, které nás za symbolickou cenu přenechalo okresní museum. Výstava se setkala s velkým ohlasem u návštěvníku, "bylo věru mimo kaktusů co shlédnout - např. terárium př. Palkosky, modely př. Vinše a Košaře, intarzie př. Dr. Vacovského, nádhernou sbírku hmyzu př. Hanouska, řezbářské práce př. Kroba a Moulise, ukázky truhlářské zručnosti př. Stehna, bonzaje a vyšívky manželů Šnebergrových, obrazy př. Nobilise, sbírku sýrových otiket př. Volfa, sbírky odznaků př. Štoch la a Vaňourka, ukázky z mých sbírek filatelistických, filokartistických, řezových nálepek a turistických odznaků. Tuto výstavu chceme na počest 20. výročí naší organizace letos uspořádat ještě ve větším rozsahu.

Na zájezd. tohoto roku jsme se vypravili opět na jižní Moravu do Brna, Miroslavi a Jihlavy. Patronem a průvodcem nám byl tamní domorodec př. Dr. Kumán, jemuž bylo předtím dopřáno cti splnit svoji nejčestnější povinnost v Rokycanech. Zklamáním na tomto zájezdu byla reakce př. Dr. Skuhrovce, kterému se záhadně vypařená slivovice, nahradila vodou a on ani nemrkl.....

Na sympoziu toho roku padl návrh, aby Kaiserhof byl přejmenován na Bryndahof.

Zájezd v r. 1982 nám obětavě pomohl zařídit př. Landa, navštívili jsme kaktusáře v severozápadních Čechách: př. Sklenáře, Codra, Buřvalda, Martince a Jiránka. Všem se nám na zájezdu líbilo a jen tak nezapomeneme na pohostinnost naších nových kaktusářských přátel. Já osobně i na poho-stinnost př. Šišky, který pravili "Tahle vejce - platím já ...." Dr. Vacovský asi nezapomene na POHOSTINSTVÍ v Miletíně.

V r. 1983 se z organizačních důvodů zájezd nekonal. Výstava proběhla tradičně. Byly zahájeny přípravné práce k letošnímu dvacátému výročí založení naší kaktusářské organizace v Rokycanech. Symposia tohoto. druhu se zúčastnili kromě příslušníků rokycanského kmene i př. Landa z Náchoda a př. Dr. Kumán, Hladký s Svěrčina z jižní Moravy, obtěžkáni byvše burčákem a vínkem.

Na závěr bych chtěl vyslovit poděkování ODK v Rokycanech, bez jehož ochranných křidel bychom po stránce organizační pouze živořili. . A co říci úplně na závěr "Ohlédnutí". Snad to, aby nám přátelství, které nám zprostředkovaly námi milované a někdy i zatracované kaktusy, vydrželo až k bráně věčných kaktusářských lovišť.

Fotografie


Výročí klubu



Krásný kaktusářský pravěk

1963
1963 1969
1974 1974 1982
28.5.1983 1987 1987
1989 1989 1991
1999 2003 2003
2004

Trezorové fotografie rokycanských kaktusářů

1982
1982 1982
1983 1983 1983
1983 1985 1986
1997 2005 2007